Nejdřív ale otázka – proč vůbec mulčovat?

Mulč chrání půdu proti vzdušné a vodní erozi a dobře udržuje vlhkost v půdě, snižujíc tím pádem frekvenci zalévání a množství vody. Významně snižuje prorůstání plevele. Rozkládající se mulč vytváří živiny pro rostliny, potravu pro půdní živočichy. V mulči se ukrývají a v zimě i zimují hmyzáci.

Čím mulčovat záhony, mladé stromky a keře?

Uvedu nejrozšířenější druhy mulče, které používáme na zahradách svých klientů a na své přírodní zahradě.

Sláma.
Ideální na mulčování zeleninových záhonů – tenčí vrstvou, aby se pod ní nehromadili slimáci. Hodí se na mulčování i keřů i stromků. Sehnat se sláma dá od místních zemědělců nebo od chovatelů koni, máte-li možnost sehnat bio-slámu od biopěstitelů – značka Ideál pro pěstování zeleniny.
My slámu kupujeme od místního zemědělce, velký balík vystačí na 3 roky, je potřeba ho ale přikryt plachtou, aby vlivem dešťů nezplesnivěl .
Seženete-li slamatý hnůj (hnůj smíchaný se slámou, která se používala jako podestýlka ve stájích), tak zároveň i pohnojíte.
Štěpka.
Hodí se na mulčování stromků a keřů, okrasných záhonů, vysypání cestiček mezi záhony atd. Štěpka z jehličnanů mírně okyseluje půdu, pokud už ji kyselou máte, tak je lepší se podívat po zdrojích štěpky z listnáčů, hlavně pro ovocné stromky a keře.
Štěpka se moc nehodí na mulčování zeleniny, vytváří houbové prostředí, které svědčí spíše stromům, keřům a trvalkám. Pokud ji přece na zeleninu používat chcete, je lepší ji rozdrtit na menší části.
Kde sehnat? Od technických služeb, co udržují silnice, polní cesty a také zeleň ve městech (pokud teda mají vlastní štěpkovač), z pil, od firem, co zpracovávají dřevo na topení a dodávají štěpku do kotelen, od arboristů, co kácí a štěpkují stromy (my zrovna máme od nich), od různých lesních společnosti atd.

Kůra.
Kura je dobrá na mulčování okrasných dřevin nebo třeba i některých ovocných, co mají rády kyselejší půdu (maliny, ostružiny, kanadské borůvky atd.), protože kůra se u nás prodává hlavně z jehličnatých stromů a ta půdu mírně okyseluje.
Kůra se prodává v každém hobbymarketu a zahradnictví, potřebujete-li větší množství – tak volně loženou z nejbližší kompostárny.
Štěrk.
Je výborný na mulčování květinových záhonů. Doporučená frakce – 8-16mm. Třeba v Dendrologické zahradě v Čestlicích u Prahy můžete vidět stovky metrů čtverečných trvalkových záhonů právě se štěrkem.
Posekaná tráva.
Posekána vyšší tráva i s kvetoucími kytkami i se semínky se hodí na mulčování keřů a stromků, na záhony ne – kvůli semínkům, aby se nevysemenily a nepřidávaly nám práci s pletím. Na záhony můžeme dávat nižší trávu bez semínek, třeba z nehnojeného trávníku. Čerstvě posekanou trávu nedáváme hned tlustou vrstvou, zapařila by se, raději přidáváme postupně nebo používáme zavadlou.
Náš nejčastější druh mulče pro stromy na louce – posekáme, shrabeme a dáme ke stromům.
Listí.
Mírně okyseluje půdu, hodí se hlavně k mulčování stromů a keřů. Zkratka necháváme spadané listí a nehrabeme.

Oblázky se hodně ohřívají na slunci, pozor na to.
Ustřihnuté větvě s prořezávání se také hodí na mulčování. Většinou je zkrátím na kratší kousky a nechám přímo pod stromy a keři.
Při odpovědi na otázku Čím mulčovat? se také můžeme řídit principem:

• Hrubší a sušší mulč podporuje houbové prostředí – hodí se ke stromům, keřům a trvalkám
• Vlhký a nadrobno rozdrcený mulč podporuje bakteriální prostředí – hodí se na zeleninu.

A pravidlo, které platí pro všechny druhy mulče – pořádné odplevelení před mulčováním je nutné! A nebo použijme kartony :).

Nevýhodou používaní organických druhů mulče je to, že se pod nimi můžou ukrývat slimáci a řadí tam hlodavci, což v případě hrabošů a hryzců může být nebezpečné pro kořeny mladých dřevin a také trvalek, přinos mulče je ale mnohonásobně větší. Proti hrabošům můžeme chránit kořeny chovatelským pletivem (od té doby, co ho dáváme do výsadbových jam kolem kořenů, u nás nepadl ani jeden stromek). Slimáci – to už je povídání na dýl, jak na slimáky bez chemie si můžete přečíst v mém článku TADY.

Při napsání článku byly částečně použity materiály z publikace „Spolupráce s mikroby“, vydané Permakultura CS.
Nemůžete se rozhodnou, čím mulčovat? Nechte poradit ve FB skupině TADY.

1. Můžeme je přidávat do výsadbových jam při výsadbě rostlin, pomáhají zakořeňování. Ideální varianta – rozdrcené slupky smícháme s gelem aloe vera a namočíme do toho kořeny.
2. Přidáním slupek na kompost zlepšíme pH, snižují kyselost. Zabraňují utužení kompostu.
3. Mulčování. Při rozkladu obohatí půdu o prospěšné minerály. Údajně odpuzují některé škůdce – pochmurnatku, slimáky.
4. Hnojíme rostliny, včetně pokojových.

Jednoduchý výluh uděláme namočením hrsti slupek v 1l vody a ponecháním na 24h, tím zaléváme.
Máme-li trpělivost :), můžeme udělat zákvas: cibulové slupky, případně i zbytky natě nechat vykvasit 9-10 dni, v poměru 1:10 stříkat na rostliny, v poměru 1:5 kropit půdu. Zákvas posiluje obranyschopnost rostlin, působí proti plísni šedé na jahodách, pochmurnatce, plísni bramborové.

Co všechno obsahují cibulové slupky?
Jsou bohaté na:

• vápník – klíčový pro tvorbu buněčných stěn,
• draslík – pro regulaci vodního hospodářství rostlin a podporu jejich obecné vitality,
• fosfor – pro růst kořenů, květů a plodů rostlin,
• síru – síra je klíčovým prvkem v některých aminokyselinách a má vliv na vývoj rostlin,
• hořčík – stabilita buněčných membrán, fotosyntéza, transport živin atd.,
• měď – růst a vývoj kořenů, tvorba buněčných stěn, fotosyntéza atd.,
• železo – tvorba DNA, respirační procesy, tvorba kořenů,
• flavonoidy – barvení květů a plodů, regulace růstu a vývoje, ochrana před UV- zářením.
• a další.

Já osobně zatím mám zkušenosti jenom se zákvasem nebo občas slupky krátce povařím a zředěným čajem provádím postřik.

Chcete-li se dozvědět víc o přírodních způsobech ochrany rostlin, přečtete si můj článek, které jsem napsala pro Zručské noviny – TADY. Pro větší dávku prospěšných informace vás zvu do FB skupiny – TADY.

1. Podnož. Jeden z nejdůležitějších bodů. Podnož ovlivňuje jak velikost stromu v dospělosti, tak začátek plození a celkové zdraví a dlouhověkost stromu.
   Podrobněji o podnožích v dalších příspěvcích.
   Nějaké podnože najdete na www.prodejstromku.cz
2. Dalším důležitým bodem, jak vybrat jabloň/hrušeň, je doba dozrávání plodů. Jablka a hrušky bývají letní, podzimní a zimní (sklízejí se v listopadu a uskladňují se ve sklepe). Nemáte-li sklep, volte letní nebo podzimní.
3. Jabloň a hrušeň potřebují opylovače, nejsou samosprašné. Nejsou-li v blízkosti v zahradách sousedů jiné jabloně a hrušně, tak potřebujete 2 od každé.
4. Podmínky pěstování. Jste-li v chladnější oblasti, pečlivě vybírejte v popiscích prodejců odolné odrůdy, vhodné do drsnějších podmínek.
5. Výška založení koruny. Chcete-li větší strom a chcete mít možnost pod nim volně chodit, třeba i se sekačkou, tak volte tvar „vysokokmen“, u kterého se koruna zakládá vysoko. Tento tvar je možný jenom u stromů na silnějších podnožích, slabá podnož vysokokmen neudrží. Chcete-li menší jabloň – s nízkou korunou – volte tvar „čtvrtkmen“ nebo „polokmen“ s nízko založenou korunou.
6. Barva a chuť. Nespoléhejte na víru „v zahradnictví určitě budou mít dobré odrůdy“, vygooglíte si každou konkrétní odrůdu a podívejte se, co píšou o chuti plodů.
7. A poslední princip, jak vybrat jabloň nebo hrušeň, je Odolnost vůči nemocím. Čím větší je rezistence proti chorobám, tím samozřejmě je lepší pro vás, nebudete muset jabloně nijak ošetřovat. Hlavními problémy u jabloni jsou stroupovitost a padlí. Sazovitost bývá jenom na povrchu plodu a ničemu neškodí. U hrušni velkým problémem je rez hrušňová, rezistentní odrůdy bohužel neexistují. Mezihostitelem je většina druhů OKRASNÝCH jalovců (ne náš domácí).

Chci si čist víc o dřevinách na přírodní zahradu a přejdu na článek o arónii TADY.

Jak by mohl vypadat živý plot v přírodní zahradě? A být opravdu ŽIVÝ – teda rozmanitý, plný života hmyzího, ptačího, a sem-tam i s nějakými drobnými živočichy?
Za mě je to výběr z převážně českých původních keřů, zpestřených i jinými okrasnými či jedlými keři, které přitahují opylovače a slouží potravou pro nás, pro drobné zvířectvo a ptáčky.
Jak to máte vy? Máte na zahradě živý plot a nějaké prospěšné pro přírodu keře?
U nás základ ŽIVÉHO živého plotu, který je přes 300m dlouhý tvoří (v závorkách jsem napsala, pro koho je dřevina prospěšná):
ptačí zob (pro opylovače a ptáky)
svída krvavá (pro opylovače a ptáky)
brslen evropský (pro opylovače)
dřišťal obecný (pro lidi, opylovače a ptáky)
růže šípková (pro lidi, opylovače a ptáky)

zimolezy obecný a tatarský (pro opylovače a ptáky)
kalina obecná (pro lidi, opylovače a ptáky)

Pro zpestření máme:
kalina tušalaj (pro opylovače)
muchovníky (pro lidi, opylovače a ptáky)
řuže svraskalá (pro lidi, opylovače a ptáky)
tavola kalinolista (pro opylovače)
pustoryly (pro opylovače)

zlatice (pro opylovače)

bobkovišně (pro opylovače)

hlohyně šarlatová (pro opylovače a ptáky)
trojpuky (pro opylovače)
vajgelie (pro opylovače)
krušina olšová (pro opylovače)

aronie (pro lidi, opylovače a ptáky).

Živý plot může být opravdu krásný, pestrobarevný, poutající naši pozornost a lahodící našemu oku :). A navíc velmi prospěšný i pro nás lidi i pro drobné živočichy.

Rádi byste pomáhali víc přírodě a vytvářeli na své zahradě (i mimo zahradu) lepší podmínky pro drobná zvířata, ptáčky a opylovače? Jedním z nejednodušších způsobů je sázení keřů a stromů, které poskytují potravu, zimoviště, ukryt před predátory, místo ke hnízdění, místo k noclehu a tak dále… Ať už to bude živý plot nebo jednotlivé keře…
Chcete se dozvědět víc o tom, jaké stromy a keře pomůžou těmto drobným bytůstkám mít u vás na zahradě kuchyň a prostřený stůl? Bezpečné místečko k bytí? Špajz s potravou na zimu?
Vytvořila jsem pro vás e-book s popisem 28 dřevin pro ptáky, opylovače i drobné zvířectvo, s fotkami a s mými osobními zkušenostmi a doporučeními. Najdete tam i popis rostliny – velikost, kdy kvete, kdy plodí, doporučené stanoviště, pro jaká zvířata je prospěšná a další informace.
Zajímá vás to? Podívejte se TADY.
Pro více informaci o přírodních zahradách vás zvu do FB skupiny Přírodní zahrady – jak na to.

Pěstování česneku je velmi jednoduché. Během sezóny vyžaduje minimální péči – udržovat bez plevele, v období sucha občas zalit (stačí jednou za 7-10 dni vydatně) a až se objeví květní stonky, tak je ustřihnout. Ustřižení květů je diskutabilní, někteří to nedělají a prý rozdíl ve výsledku není, já je ale stříhám, aby se rostlina zbytečně nevysilovala. Ustřihávají květy i moje rodiče a ustřihávali i prarodiče .
Jak sázet česnek, čím začít?
Na připraveném odpleveleném záhoně uděláme brázdičky 10-15cm od sebe a zhruba 5cm hluboké, nemusí to být přesně, stačí přibližně. Připravíme sadbu – vybereme ty nelepší, největší hlavice, rozdělíme na jednotlivé stroužky. Doporučuju koupit k sázení český česnek, ne dovezený odněkud z dálky, třeba z Činy.
Stroužek má jednu část zaostřenou, to je špička, z ni vyroste mladá rostlinka. Z druhé strany je taková „prdelka“, z které vyrostou kořeny. Sázíme jednotlivé stroužky do brázdiček „prdelkou“ dolu asi 10-12cm od sebe. Následně zahrábneme zeminou, pohnojíme a zamulčujeme. Zalévat po výsadbě není potřeba.
Hnojit můžeme koňským, kravským nebo jakýmkoliv hnojem, co zrovna máte k dispozici. Asi bych nedoporučila úplně čerstvý, ještě horký hnůj, ale týden – dva odleželý už může být. Hnojíme přiměřeně, česnek nepatří k plodinám, náročným na živiny, a stačí to udělat jenom 1x do roka, při výsadbě. Nemáte-li k dispozici hnůj hned, můžete pohnojit na jaře nebo v zimě.
K mulčování se hodí sláma, slámu seženete od zemědělců nebo od chovatelů koni. Může být i tenčí vrstva posekané trávy, pokud je bez semen. Pozor – nedávat posekanou trávu tlustou vrstvou, může se zapařit. Může posloužit k mulčování i štěpka z listnatých stromů v tenčí vrstvě.
Máte-li na zahradě těžký jíl, který nepropouští vodu, tak doporučuju, než začnete sázet česnek, předem záhon „odlehčit“ – přidat písek, kompost (přidáte-li kompost, potom nehnojte) nebo na hloubku 15cm jíl promíchat se substrátem z kompostárny (bude-li to tzv „zahradnický substrát s kompostem“, tak také potom nehnojte).
Kdy sázet česnek?
Nejlepším obdobím pro sázení česneku je listopad. Teploty jsou většinou pod 10 stupňů, stroužky se nepustí hned do růstu, ale budou se postupně zakořeňovat a až na jaře porostou. Byla-li zima „normální“, se srážkami, tak nemusíme hned na jaře začít zalévat, rostlinky pod mulčem si vystačí se zimní vlahou dlouho a nezalévání je donutí kořenit hlouběji.

Kdy sázet česnek podle lunárního kalendáře? Nejlepší volbou jsou dny kořene a nebo dny plodu při ubývajícím měsíci.

Přejít na článek o pěstování arónie TUDY nebo na článek o přírodních způsobech ochrany rostlin TUDY .
Další informace o česneku najdete ve Wikipedii.

Dnes se podíváme, jak na mšice přírodně. Jaké rostliny a zvířata nám v tom pomohou?

Kopřiva – výluh – 1kg čerstvých listů na 10l vody, vyluhovat na slunci 12h a použivat neředěné, nebo 24h a potom ředit v poměru 1:20 pro postřik na listy.

Kostival – výluh – 1kg čerstvých rostlin na 10l vody, luhovat 4 dny, pro postřík ředíme 1:20.

Pelyněk – výluh – 300g čerstvých nebo 30g sušených rostlin na 10l vody, nechat vyluhovat 4-7 dny.

Pampeliška – výluh, nálev. Výluh – 200-300 g kořenů nebo 400g listů na 10l vody, luhovat 2-3h. Nálev – 200g rostlin zalit 10l horké vody a nechat vychladnout.

Přeslička – nálev, odvar. Nálev – 1,5kg čerstvé natě na 10l vody, ředit 1:5 pro postřik na rostliny i půdu. Odvar – 150g sušené natě na 10l vody, 30 min vařit, ředit v poměru 1:10 pro postřik opakovaný 8x během 3-5 dnů.
Vratič – nálev, odvar. Nálev – 30g sušených květů zalit 1l vroucí vody, nechat vyluhovat 24h. Odvar – 300-500 čerstvých nebo 30g sušených rostlin na 10l vody, namáčet 1 den v teplé vodě a pak 20 min vařit.

Jak na mšice skro bez úsilí? Kromě rostlin nám v tom pomůžou i hmyzáci – škvoří, zlatoočka, berušky a jejích larvy a další.

Všem nám dobře známá slunéčka a jejich larvy. Jsou to predátoři, kteří si velmi pochutnají na mšicích. Dvoutečně slunéčko jich za den sežere kolem 60, sedmitečné až 150. Larva během svého vývoje spořádá 400 až 800 mšic.  Nalákat berušky do zahrady můžeme třeba „zanedbaným“ kouskem zahrady s kopřivami, využívají je jako porodnice.

Škvoří. Malí neškodní tvorové, i když úplně roztomile nevypadají J, tak jsou velmi prospěšní. Převážnou část jejích potravy tvoří mšice, vajíčka, roztoči. Přilákat škvory k ovocným dřevinám můžeme zavěšenými květináči, obracenými dnem vzhůru a plněnými mechem nebo senem, květináč se musí dotýkat větvi pro snadný přistup. Dobře se jim daří i v mulči – vyhovuje jim tma a vlhko. Já na své zahradě mulčuju ovocné a okrasné stromy a keře posekanou trávou nebo slámou a je tam vždycky spousta škvorů.

Zlatoočka. I dospělci i larvy se živí mšicemi, ve své žravosti se neliší od slunéček. Pozor, tento druh hmyzu je velmi citlivý na chemické přípravky.

Pestřenky, lidově vosenky. Dospělci se živí nektarem a pylem, ale vajíčka kladou do kolonii mšic, do kterých se pak larvy s chutí pouštějí. Jedna larva během svého vývoje může vysát 400-700 mšic. Pestřenky přilákáme na zahradu bylinkami a květinami.

Střevlíci. Loví housenky, larvy a slimáky.

Pojďte se podívat, jak na své zahradě vytvořit podmínky pro spoustu zvířecích pomocníků! – odkaz na skupinu Přírodní zahrady – TADY .

Článek o jiných způsobech ochrany a posílení rostlin je ZDE.

Vratič obecný (Tanacetum vulgare). Znáte ho? Roste u vás?

Bylo by jednodušší napsat, proti čemu nepomáhá ))).

Jdem na to 
Mandelinka bramborová – odvar

Vlnovník – odvar

Plodomorka zelná – odvar

Hmyz – jícha

Pochmurnatka mrkvová – odvar

Mšice – odvar, nálev

Obaleč jablečný – odvar

Roztoči – nálev, odvar, jícha

Housenky – nálev

Svilušky – nálev, odvar

Bakteriální choroby – odvar

Padlí – odvar

Plíseň šedá – odvar

Odvar z vratiče uděláme tak, že 300-500 g čerstvých nebo 30 g sušených rostlin namočíme v 10 l teplé vody na 1 den, potom 20 minut povaříme.

Jícha z vratiče – 300 g natě na 10 l vody, nechat řádně vykvasit.

Nálev z vratiče – 30 g sušených květů zalít 1 l vroucí vody, nechat vyluhovat 24 hodin.

Tak ať je vaše zahrádka zdravá!

Na článek s tipy Jak na mšice TUDY.

Pro více tipů se můžete připojit ke FB skupině Přírodní zahrady – jak na to.

• mšice (nálev, odvar)
• roztoči (odvar)
• svilušky (nálev)
• vlnovník (odvar)

Proti chorobám:

• plíseň bramborová (odvar)
• kadeřavost broskvoní (odvar)
• strupovitost jabloní a hrušní (odvar)
• padlí (nálev, odvar)
• ostatní houbové choroby (monilioza) – nálev
• nádorovitost košťálovin (odvar)
• padání klíčních rostlin (nálev, odvar)

Odvar z přesličky – 150g sušené natě na 10l vody, 30 min vařit, ředit v poměru 1:10 pro postřik opakovaný 8x běhm 3-5 dnů.

Nálev- 1,5kg čerstvé natě na 10l vody, ředit 1:5 pro postřik na rostliny i půdu (opakovat každé 2-3 týdny)

Pro více informace se připojte do FB skupiny, odkaz ZDE .
Další díl seriálu Přírodní metody ochrany najdete ZDE.