Seriál Přírodní metody ochrany rostlin.
Dnes se podíváme, jak na mšice přírodně. Jaké rostliny a zvířata nám v tom pomohou?
Kopřiva – výluh – 1kg čerstvých listů na 10l vody, vyluhovat na slunci 12h a použivat neředěné, nebo 24h a potom ředit v poměru 1:20 pro postřik na listy.
Kostival – výluh – 1kg čerstvých rostlin na 10l vody, luhovat 4 dny, pro postřík ředíme 1:20.
Pelyněk – výluh – 300g čerstvých nebo 30g sušených rostlin na 10l vody, nechat vyluhovat 4-7 dny.
Pampeliška – výluh, nálev. Výluh – 200-300 g kořenů nebo 400g listů na 10l vody, luhovat 2-3h. Nálev – 200g rostlin zalit 10l horké vody a nechat vychladnout.
Přeslička – nálev, odvar. Nálev – 1,5kg čerstvé natě na 10l vody, ředit 1:5 pro postřik na rostliny i půdu. Odvar – 150g sušené natě na 10l vody, 30 min vařit, ředit v poměru 1:10 pro postřik opakovaný 8x během 3-5 dnů.
Vratič – nálev, odvar. Nálev – 30g sušených květů zalit 1l vroucí vody, nechat vyluhovat 24h. Odvar – 300-500 čerstvých nebo 30g sušených rostlin na 10l vody, namáčet 1 den v teplé vodě a pak 20 min vařit.
Jak na mšice skro bez úsilí? Kromě rostlin nám v tom pomůžou i hmyzáci – škvoří, zlatoočka, berušky a jejích larvy a další.
Všem nám dobře známá slunéčka a jejich larvy. Jsou to predátoři, kteří si velmi pochutnají na mšicích. Dvoutečně slunéčko jich za den sežere kolem 60, sedmitečné až 150. Larva během svého vývoje spořádá 400 až 800 mšic. Nalákat berušky do zahrady můžeme třeba „zanedbaným“ kouskem zahrady s kopřivami, využívají je jako porodnice.
Škvoří. Malí neškodní tvorové, i když úplně roztomile nevypadají J, tak jsou velmi prospěšní. Převážnou část jejích potravy tvoří mšice, vajíčka, roztoči. Přilákat škvory k ovocným dřevinám můžeme zavěšenými květináči, obracenými dnem vzhůru a plněnými mechem nebo senem, květináč se musí dotýkat větvi pro snadný přistup. Dobře se jim daří i v mulči – vyhovuje jim tma a vlhko. Já na své zahradě mulčuju ovocné a okrasné stromy a keře posekanou trávou nebo slámou a je tam vždycky spousta škvorů.
Zlatoočka. I dospělci i larvy se živí mšicemi, ve své žravosti se neliší od slunéček. Pozor, tento druh hmyzu je velmi citlivý na chemické přípravky.
Pestřenky, lidově vosenky. Dospělci se živí nektarem a pylem, ale vajíčka kladou do kolonii mšic, do kterých se pak larvy s chutí pouštějí. Jedna larva během svého vývoje může vysát 400-700 mšic. Pestřenky přilákáme na zahradu bylinkami a květinami.
Střevlíci. Loví housenky, larvy a slimáky.
Pojďte se podívat, jak na své zahradě vytvořit podmínky pro spoustu zvířecích pomocníků! – odkaz na skupinu Přírodní zahrady – TADY .
Článek o jiných způsobech ochrany a posílení rostlin je ZDE.
