12 způsobů jak na slimáky bez chemie

Jak na slimáky bez chemie - 12 přírodních způsobů

přírodní metody ochrany

Trapí vás na zahradě slimáci? Rádi byste ochranili svoji zeleninu proti těmto žravým tvorům, ale nechcete použivat chemie? Dá se vyzrat na slimáky bez chemie?

Pojďme se podívat na přírodní způsoby ochrany rostlin proti slimákům bez použití chemických prostředků.
Začnu tím, že slimák není stvořen Přírodou, jen aby škodil nám. Každý tvor má svoji smysluplnou roli v ekologickém systému. Slimák je takový „popelář“, který se stará o tlející zbytky rostlin a mrtvých zvířat a o nemocné a oslabené rostliny a pomáhá udržovat hygienu v přírodě. Je součásti potravinového řetězce a slouží potravou pro různé druhy zvířat. Pojďme se tedy nejdřív podívat na to, co můžeme udělat na zahradě, aby rovnováha fungovala přirozeně a nemuseli bychom svádět neustálý boj se škůdci, v tomto případě s plži, a potom na to, co si počneme, když už jich na zahradě máme hodně a nenechávají naši zelenině žádné šance.

Plži mají spoustu přirozených nepřátel, pochutnávají si na nich ježci, žáby, slepýši, ještěrky, krtci, rejsci. Kosí a špačci je také mají v oblibě, pokud pro ně nejsou příliš velcí, malé slimáky žerou i sýkory. Také střevlíci a světlušky nám pomůžou s regulaci těchto hladových tvorečků. Postarejme se tedy o to, aby se tito užiteční pomocníci u nás zabydleli a byli součásti přírodního ekosystému v naši zahradě. Co pro ně můžeme udělat?

Slepýš potřebuje vlhčí úkryty, hromadu listí, klesti apod. Ještěrky mají rády slunná a teplá místa, můžeme jim navršit na takových místech hromadu kamení. Žáby se ukrývají pod kameny, pod listím, milují vlhko, bude-li na zahradě nějaká tůňka, tak se i rozmnoží. Ježkům pomůžeme „neuklizeným“ koutem – hustějším křovím, hromádkami listí a klestí. Střevlíci se ukrývají v trávě, listí, v hromadách kamení, ve zbytcích dřeva apod.

Dalším velkým nepřítelem slimáků jsou kachny – indické běžci. Postarají se o spolehlivé potlačení množství plžů, vyžadují ale adekvátní životní podmínky s vodní plochou a budkou na přespání.

Pomůže nám i náš původní druh slimáků – plzák největší, má takové tygrované zbarvení, je to predátor a napadá ty španělské hnědé plzáky, které nám v zahradě škodí nejvíc.

Šnek- hlemýžď zahradní- požírá vajíčka slimáků a není nějak zvlášť škodlivý vůči naši zelenině.

Dalším způsobem, jak na slimáky bez chemie, je zalévat záhony brzo ráno, ne večer, slimáci milují kombinaci vlhké půdy a tmy, večer a v noci po zalévání je pro ně na zahradě ráj. Doporučila bych také zalévat miň často, ale pořádnou dávkou vody, aby se hlína promočila do hloubky. Když zaléváme často a málo, promočíme jen vrchní vrstvu, což rostlinám moc nepomůže, slimákům ale ano.

Mulčování na záhonech je velmi prospěšné, udržuje v půdě vlahu a zabraňuje erozi, takže nevzdáváme mulčování ani v případě velkého množství plzáků na zahradě, jenom mulčujeme tenčí vrstvou.

Vyplatí se také předpěstování sazenic plodové zeleniny- spíše, než set ze semínek rovnou na záhony. Vysazené sazenice brzo posílí, stačí je pohlídat pár dni a potom už máme vyhráno.

Dobrým řešením, jak na slimáky bez chemie, jsou i plechové ohrádky kolem záhonů, s hranami zahnutými směrem ven, tvoří spolehlivou barieru, kterou plži je nepřekonají.

Údajně slimákům smrdí vůně kapradí a rajčatových listů, můžeme tedy z nich vytvořit barieru kolem záhonů. Ne vždy to ale funguje, viděla jsem takovou „sterilní“ zahradu, kde na ideálně udržovaném trávníku staly květináče s rajčaty, a slimáci ty rostlinky po nocích ožírali, protože chudáci na tom anglickém trávníku mezi tújemi neměli nic jiného k jídlu.

Pro milovníky večerní kontroly zahrady je velmi účinným způsobem sbírání slimáků a odnášení někam daleko k lesu, majitelé pejsků tím velmi potěší své mazlíčky :).

 

Když už máme na zahradě slimáků hodně, a nenechávají naši zelenině ani jedinou šanci (třeba na vlhčích a stinných místech se to může snadno stát), tak můžeme sáhnout třeba po parazitických hlísticích od Biocontu. Hlístice aktivně vyhledávají plzáky v půdě, pronikají do nich a vypouštějí dovnitř symbiotické bakterie, které slimáky usmrtí. Účinnost teto „biozbraně“ je několik týdnů, nesmí se ale kombinovat s chemickými prostředky, takže jenom v přírodní ekologické zahradě. Více informaci najdete na stránkách výrobce.

Pomáhá i prevence. Plzáci se páří a kladou vajíčka v pozdním létě nebo na podzim. Pokud naleznete v tomto období perleťově bílé kuličky (často bývají pod prkny, sudy, velkými květináči apod. – ve tmě a vlhku), stačí je nechat nepřikryté, vlivem slunečního světla se zničí.

Vyhnula bych se na zahradě pivním pastím – slimáci mají výborný čich a slezou se s celého širokého okolí. Nepoužívala bych ani granule proti plžům, můžou škodit ježkům a ptákům, pokud si po granulích ale sáhnete, je vhodné přesvědčit se, že na krabici je informace od výrobce o neškodnosti pro ostatní živočichy.

A už vůbec nepovažuju za účinné kruté zabíjení – házení do soli, napichování na ostré tyčky atd., jednak to stejně moc nepomáhá a ten boj je neustálý, a jednak je to energie agrese a zla, která se k nám bumerangem vrátí, a je mnohem jednodušší žit s přírodou v souladu a respektu, pozorovat ji a naučit se principy jejího fungování a najít způsob, jak tvořit v kooperaci.

 

Jak na slimáky bez chemie jdu já?

Co spolehlivě pomáhá mně v mé přírodní zahradě? Pěstuju hodně druhů zeleniny a samozřejmě se stává, že něco padne za oběť těmto hladovým tvorečkům. Když budu mít na paměti, že slimáci jsou „popeláři“ a uklízeči, tak jim nechám dost potravy mimo záhony – vždycky, když pleju, nechávám nějaké plevely (bez semínek a květů) na cestičkách a nebo i přímo na záhonech, rádi se do toho zakousnou a nají se dřív než se dostanou k salátům. Můžou to být ne jenom plevely, ale i zvadlé listy salátů, nať kořenové zeleniny apod. Utrhneme salát, odstraníme vnější nažloutlé listy a necháme je na záhoně.

Na jaře, když po zmrzlých vysazuju sazenice plodové zeleniny (cukety, dýně, okurky, melouny atd.), tak chráním sadbu posypem kolem – rozdrcenými vaječnými skořápkami, jehličím, popelem, pilinami, po dešti vrstvu obnovím. Stačí to pohlídat pár dni, potom už sazenice zesílí a slimáci si na ně netroufají. Také kolem sadby nechávám vytrhané plevele.
Tak ať se daří a zelenina roste!
Pro více inspirace se můžeš přihlásit do FB skupiny

Mohlo by vás také zajímat

přírodní metody ochrany

Přírodní metody ochrany rostlin