Přírodní metody ochrany rostlin

Existuje velké množství způsobů, jak udržovat naši zahrady zdravé, plodné, vitální bez použití chemických prostředků. Pojďme se dnes podívat na některé z těchto možnosti – na využití rostlin a hmyzu k udržování přírodní rovnováhy.

 Z literatury a ze zkušenosti naších předků  máme velké množství receptů na různé přírodní lektvary – zákvasy, výluhy, odvary apod., které nám pomůžou jak s odpuzováním škůdců, tak i s posílením rostlin. Podíváme se na ně podrobněji.

Zákvas neboli jícha

Zákvasy se používají jako posilující hnojivo během vegetační doby.

Předepsané množství čerstvých nebo suchých rostlin dáme do sudu/velkého kýblu, zalijeme vodou (ideálně dešťovou), přikryjeme a necháme kvasit 2-3 týdny, občas promícháme.  Zředěné zhruba v poměru 1:10 je používáme jako zálivku ke kořenům rostlin a nebo jako postřik. Nezapomeneme je přikryt, zabráníme tím i utopení v sudu drobných zvířat a hmyzu. Použit k zákvasu můžeme kopřivu, přesličku, kostival, česnek, vratič, kapradiny, pampelišky atd.

Odvar

Posekané části rostlin zalijeme studenou vodou na 24 hodin  a poté povaříme 25-30 minut na mírném ohni, necháme vychladnout a scedíme přes síto. Použit se může pelyněk, přeslička, rebarbora, křen atd. Odvar z pelyňku dobře působí proti mšicím.

Výluh

Nařezané části rostlin a třeba i cibulové slupky zalijeme vařící vodou a necháme 10 až 15 minut stát, poté scedíme a necháme vychladnout.

Pojďme se podívat na některé konkrétní příklady použití:

Zákvas z černého bezu

1kg čerstvých listu dáme do 10l vody, přikryjeme a necháme kvasit, občas promícháme. Ještě kvasící jíchu můžeme použit proti hryzcům a hrabošům– lejeme ji nezředěnou přímo do děr. Menší množství jíchy přidáváme do jiných jích. Působí také proti haďátkům a běláskům.

Zákvas z cibule

0,5kg na 10 l vody. Můžeme použit česnek, šalotku, pažitku, česnek medvědí. Hotovou jíchu zředěnou 1:10 aplikujeme jako zálivku nebo postřik, posiluje rostliny a působí preventivně proti houbovým chorobám, především u jahod, brambor, bobulovin a ovocných stromů.

Zákvas z kopřiv

Nasekanými stonky a listy naplníme nádobu do 2/3 a zalijeme je dešťovou vodou. Každý den obsah promícháme. Kopřivová jícha nepříjemně zapáchá, proto můžeme přidat hrst kamenné moučky pro pohlcení zápachu.  Vykvašenou jíchu ředíme 1:10 pro zalévání ke kořenům a 1:20 pro postřik na listy. Jícha posiluje a ozdravuje rostliny, postřik navíc působí proti mšicím, jako hnojivo je jícha vhodná na veškerou zeleninu (kromě luštěnin, česneku a cibule), trvalky, letničky, růže, bobulovité keře a ovocné dřeviny.

Zákvas z pelyňku pravého se používá neředěný proti rzi rybízové, proti mšicím, housenkám a mravencům. Na 10l vody vezmeme 300 g čerstvé nebo 30g sušené natě.

Výluh nebo odvar z pelyňku, zředěny 1:2 nebo 1:3 působí proti obaleči, běláskům, roztočům, aplikujeme na jahody, bobuloviny, košťáloviny, na jabloně.

Odvar z přesličky rolní  se aplikuje na rostliny a na půdu, působí proti houbovým chorobám, padlí, rzi atd., tlumí houbové infekce. Na 10 l vody vezmeme 1-1,5 kg  čerstvé nebo 150-200 g sušené natě.

To jsou jen některé ze způsobů použití rostlin k léčení, hnojení jiných rostlin a odpuzování škůdců. A co Příroda sama? Jak by to zvládla bez zásahu člověka?

Podíváme se na to, jak můžou drobné živočichové a  hmyz pomáhat zahradě, aby prospívala.  

Všem nám dobře známá slunéčka a jejich larvy. Jsou to predátoři, kteří si velmi pochutnají na mšicích. Dvoutečně slunéčko jich za den sežere kolem 60, sedmitečné až 150. Larva během svého vývoje spořádá 400 až 800 mšic.  Nalákat berušky do zahrady můžeme třeba „zanedbaným“ kouskem zahrady s kopřivami, využívají je jako porodnice J.

Škvoří. Malí neškodní tvorové, i když úplně roztomile nevypadají J, tak jsou velmi prospěšní. Převážnou část jejích potravy tvoří mšice, vajíčka, roztoči. Přilákat škvory k ovocným dřevinám můžeme zavěšenými květináči, obracenými dnem vzhůru a plněnými mechem nebo senem, květináč se musí dotýkat větvi pro snadný přistup. Dobře se jim daří i v mulči – vyhovuje jim tma a vlhko. Já na své zahradě mulčuju ovocné a okrasné stromy a keře posekanou trávou nebo slámou a je tam vždycky spousta škvorů.

Zlatoočka. I dospělci i larvy se živí mšicemi, ve své žravosti se neliší od slunéček. Pozor, tento druh hmyzu je velmi citlivý na chemické přípravky.

Pestřenky, lidově vosenky. Dospělci se živí nektarem a pylem, ale vajíčka kladou do kolonii mšic, do kterých se pak larvy s chutí pouštějí. Jedna larva během svého vývoje může vysát 400-700 mšic. Pestřenky přilákáme na zahradu bylinkami a květinami.

Střevlíci. Loví housenky, larvy a slimáky.

Pokud hrozí zvýšený výskyt mšic a my nechceme spoléhat na přírodu a čekat, můžeme rostlinám pomoci tak, že mšice spláchneme proudem vody, očistíme mechanicky  a nebo použijeme postřik z jíchy z kopřiv, vratiče, kapradin, pelyňku, reveně nebo cibule. Zabírají na mšice i aromatické byliny, vysazené kolem keřů, protože mšice se orientují hlavně čichem a vůně bylin je matou. Také můžeme mezi větvě keřů dát vylámané zálistky rajčat nebo svazky máty. A mějme na paměti, že stejně jako u houbových chorob mšice napadají přednostně rostliny oslabené nevhodnou výživou, rostoucí na nevhodných stanovištích nebo nezdravých půdách… Proto je hlavní prevenci vyrovnaná a dobrá péče.

Máme –li na zahradě mraveniště na nevhodných místech, jednoduše je můžeme přestěhovat. Mraveniště zaklopíme větším kameninovým květináčem, mravenci se do něj nastěhují a my je odneseme jinam. Na místo bývalého mraveniště zasadíme aromatickou bylinu nebo ho alespoň posypeme listy/větvičkami bylinek. Dobrá je levandule, routa vonná, pelyněk brotan nebo kopretina vratič. Poslední dvě byliny můžeme použit i proti blechám do psího nebo kočičího pelíšku, proti čmelíkům do hnízd slepic, proti molům do šatníku a proti zavíječům do spíže.

Pěstovat kolem stromů a keřů aromatické byliny je dobré preventivně, třeba kolem růži se osvědčí levandule, a kolem ovocných stromů lichořeřišnice.

Velkými pomocníky v zahradě jsou i ptáci, požírají housenky, larvy, brouky a slimáky. O slimácích si popovídáme příště, je to velké téma J a zkusíme najít řešení, přijatelné i pro nás i pro přírodu 🙂

Uvedla jsem jenom pár příkladů, jak můžeme pomoci zahradě být zdravá, aniž bychom sáhli po chemických přípravcích. Zkusme přiblížit co nejvíc naše zahrady ekosystémům v přírodě a budeme za to štědře odměnění 🙂

Pro více inspirace se můžeš přihlásit do FB skupiny