Jak založit trvalkový záhon

Květinové záhony se dají vytvářet dvěma způsoby:

– pestrobarevná směs – rostliny se vybírají a kombinují podle výšky a jsou namíchány. V takovém záhoně v každé části vždy něco kvete. Tady je příklad

– květiny se sázejí ve flecích/skupinkách po 3-5-7 rostlinkách (menší rostlinky, jako například mochnička, kuklík, po 5-7, větší – vytvářející velké trsy, jako astra a třapatka, po 3-5ks) stejného druhu vedle sebe, příklady jsou tady. Tady to kvete po skupinkách – třeba kvete najednou celý metr čtverečný, a až odkvete, tak po zbytek sezony nic.*

Každý způsob má svoje plusy a minusy, výběr je na vás.

Podle jakých principu se zakládají záhony a vybírají se květiny?

1. Podle velikosti rostlin v dospělostí (je potřeba si načíst předem, některé se rozrůstají hodně, některé málo, některé jdou spíše do šířky, některé naopak do výšky) – dozadu se dávají vysoké a velké (a nebo do centra, pokud je na záhon vidět ze všech stran), pár dominantních, a bliž k okrájím zmenšovat.
2. Podle doby kvetení (nastudovat předem, vygooglit přímo v zahradnictví nebo se dívat na etikety na květináčích)- aby od března do listopadu pořad něco kvetlo.
3. Je potřeba počítat s tím, že některé kytky, které se prodávají jako trvalky, jsou ve skutečnosti jen několikaleté (třeba lupiny- dobře se ale vysemeňují samy).
4. Je možné zakomponovat i jednoleté, tzv. letničky, které se množí samovýsevem (měsíčky a jiné).
5. Vybíráme a dáváme dohromady rostliny se stejnými nároky na vodu, dostatek slunce, půdu. Vlhkomilným rostlinkám se nebude dařit v suchém záhoně, stínomilné (hosty například) budou trpět a mít spálené listy na přímém slunci atd.
Veškeré informace seženete buď přímo v zahradnictví a nebo v literatuře/na internetu.

Důležité pravidlo při umístění a vysazování květin a travin – v centru záhonu (nebo vzadu, zaleží na tom, jestli se na záhon díváte z různých stran nebo jenom z jedné, když je záhon třeba u zdi) mají být největší rostliny, hlavně výškově největší, a mají se snižovat podle výšky k okrájím záhonu. Tak budete vidět každou kytičku- vysoké květiny a trávy vám nezastíní menší. Do středu (v několika místech na záhoně) se dávají po 1 tak zvané dominanty – velké rostliny – a kolem nich skupinky a nebo mix o něco menších. Dominantou může být třeba pivoňka, denivka, nějaká travina, velká astra, rudbekie, třapatka, může to být i nějaký keřík. Třeba v Dendrologické zahradě v Čestlicích u Prahy se do záhonů s vysokými trvalkami jako dominanty dávají ibišky.

Růže se dají zakomponovat do trvalkových záhonů, a nebo do čistě růžových, popínavé růže by se daly sázet k různým opěrným konstrukcím nebo k plotu.
Bylinky se také dají zakomponovat do záhonů.

Příprava místa na pěstování zeleniny a na květinové záhony

Nemáte-li připravené a odtrávněné místo k výsadbě a teprve záhon plánujete v trávníku nebo louce, místo se dá „jednoduše“ připravit zrytím a odstraněním travních trsů, je to ale velmi namáhavý způsob i když relativně rychlý.

Disponujete-li časem, tak se to dá udělat miň namáhavě (to je můj běžný postup ).

Místo, na kterém chci pěstovat, přikryju kartony/neprůhlednou folii/starým kobercem.

Kartony (nejlíp takové obyčejné šedé, nepotištěné a ne barevné – beru buď ve sběrném dvoře a nebo v kontejnerech na papír) přeskládám trochu přes sebe, aby se k trávě nedostalo sluneční světlo, a zatížím kameny/prkny, cílem je, aby se k trávě nedostalo ani trochu světla.

Nechám tak minimálně na měsíc a půl, čím déle, tím měkčí bude potom půda, žížalky a různé breberky zpracují odumřelé i nadzemní i podzemní části rostlin.

Potom kartony odstraním a záhon zryju. Po delším přikrytí zemina skoro nevyžaduje ani zrytí, je měkká a načechraná.

Mulčování

Mulčování záhonu po výsadbě zabraní rychlému vysychání půdy a omezí růst plevelů. Mulčovat se dá štěrkem nebo kačírkem, mulčovací kůrou, štěpkou, slámou. Jednou za čas, zejména v prvních letech, je potřeba kůru nebo štěpku doplňovat.

Zalévání

První rok po výsadbě je potřeba rostlinky pravidelně zalévat. Kořenový systém květin byl omezen na velikost květináčků a než se kořeny rozrostou do šířky a do hloubky a budou schopné se o rostlinky postarat samy, uplyne celá sezona.

Uvedu některé příklady velikosti květin a bylin:

Bylinky

– šalvěj (rozrůstá se do 0,6-0,8m v průměru, klidně i více vyhovují-li stanoviště,

– levandule (do 30cm v průměru určitě, ale je více odrůd, tak se podívat na cedulku),

– yzop (slušný keřík do 50-60cm v průmětu),

– saturejka (max jsem viděla do 30cm),

– dobromysl (velmi se šiří, má-li možnost, během pár let obsadí velkou plochu),

– mateřídouška (pravá- takový nízký bochánek do 30cm na šířku,

– tymián – menší keříček řekla bych také do 30cm),

– majoránka (rozrůstá se, ale ne úplně bujně),

– meduňka (jako dobromysl – má-li možnost, kam se šiřit – šiří se intenzivně),

– libeček (keřík do 30-35cm na šířku určitě a vysoký),

– do polostínu a stínu- různé druhy máty (hodně se rozrůstá do šířky, buď sázet do květináčů a nebo tam, kde nevadí, že se šiří),

– česnek medvědí (sází se cibulkami na podzim, objednává se přes internet),

– mařinka vonná.

Trvalky

– třapatka nachová (vysoká tak 50cm, na šířku 30cm),

– rudbekie (je více druhů, jsou vysoké přes metr, daly by se zasadit třeba k plotu, jsou moc krásné, ale jsou i běžné výšky třeba 50cm a na šířku 30cm),

– různé druhy aster (kvetou v letě a na podzim, jsou vyšší, tak 50-60cm a na šířku do 40cm, ale jsou i nízké druhy),

– kopretiny (středně vysoké – 30-50cm, trs na šířku tak do 30cm),

– anemone (sasanka) – různé druhy, dívat se na cedulky, liší se velikosti,

– čemeřice (do 30cm na výšku a na šířku),

– denivka (za pár let velký trs jako pivoňka),

– pivoňka (velký trs klidně do 50cm),

– gailardia (není velká, tak do 30cm na výšku a na šířku),

– kakost (mnoho druhů, některé jsou do polostínu, rozrůstají se a vytváří souvislý porost, průměr mezi různými druhy – 30cm na šířku a výšku),

– krásnoočko, vlčí bob- lupina (není to trvalka, je to několikaletá rostlina, šiří se samovýsevem, jsou různé barvy),

– kuklík (menší trs)atd.

Trvalky do polostínu a stínu – kakost, škornice (vytváří souvislé porosty, když jsou zasazeny vedle sebe), dlužicha (více druhů – barva listů, trs 30-40cm na šířku a 30 na výšku), hosta (různé druhy, některé kultivary můžou vytvářet velké trsy –třeba 50cm v průměru), čechrava (různé kultivary – barva květů, trs zhruba 30 cm na výšku a šířku), kapradí, barvínek, zběhovec – poslední 2 jsou půdopokryvné, mezi ně třeba česnek medvědí, ladoňky, modřence.

Velikosti rostlin v dospělosti jsou přibližné, zaleží na stanovišti- jak moc se rostlině libí a daří na konkrétním místě/ jestli její růst je omezen na šířku nebo ne.

Na podzim– v říjnu a listopadu- mezi trvalky zasadíme cibuloviny jarních květin – tulipány, narcisy, modřence, sněženky, krokusy. Sázíme zhruba tak hluboko, aby velikost zeminy nad nimi odpovídala dvojnásobku jejích velikosti.

Jak vidíte, není složité založit trvalkový záhon, chce to jen odhodlání a čas .

Poznámka * – některé druhy trvalek můžou vykvést po druhé, ostříháme-li květy v závěru jejich kvetení, patří k nim šalvěje, levandule, kopretiny, erigerony (turany). Některé kvetou po druhé i bez ostříhání- chrastavec makedonský (nebo i obyčejný luční bílý chrastavec). V případě teplého podzimu mně znovu kvetou kuklíky, náprstníky, mochny nepálské, v jezírku kosatce.