Co je přírodní zahrada

Co je přírodní zahrada?

1. članek ze série “O přírodních zahradách“  pro Zručské noviny. 

Co je přírodní zahrada? Je to místo, životní prostor, který nám zajišťuje plnohodnotný kontakt s přírodou. Může to být třeba zarostlá „džungle“, plná ovocných stromů, keřů a květin, může to být vzdušný prostor, kde máme dost místa na běhání, společenské aktivity a hry, může to být i „klasická“ zahrada, ve které se plně respektují zákony přírody. V takové zahradě žijí rostliny a živočichové v kooperaci, pomáhají si navzájem, léčí, hnojí, odpuzují škůdce, lákají opylovače. Taková zahrada je po několika letech od založení soběstačná a nevyžaduje zásah člověka nebo jen minimální.

Přírodní zahrada funguje na principech ekosystémů ve volné přírodě – jako les, louka, mokřad. V lese nikdo neryje, nezalévá a nehnojí, a přesto tam všechno roste a bují. Do naší zahrady si však vybíráme rostliny, které potřebujeme – jedlé, léčivé nebo okrasné, především lokální, a vytváříme správné kombinace, ve kterých ony budou prosperovat a s nimi i celá zahrada. Pokud máme zahradu už založenou a nezdá se nám být přírodní, tak jí můžeme pomoci třeba tím, že do ní přilákáme různé zvířecí pomocníky.

Kdo všechno nám v zahradě pomáhá?

Ptáci pojídají housenky a další hmyz. Do zahrady je pozveme tak, že jim nabídneme krmení (i celoročně, počty ptáků v ČR se trvale snižují kvůli ubývání potravy a míst ke hnízdění), ubytovaní (nainstalujeme ptačí budky, ponecháme staré stromy s dutinami) a také čerstvou vodu na pití a koupání. Kromě sběru housenek nás odmění i svým nádherným zpěvem.*

Opylovači – včely, čmeláci, motýli, mouchy, včelky-samotářky a další. Bez nich bychom neměli, co jíst, neplodily by ani stromy ani keře a neměli bychom zeleninu a ani další potraviny. Opylovače nalákáme do zahrady květinami, bylinkami, kvetoucími keři a stromy. Do různých míst na zahradě umístíme hmyzí hotely nebo i klidně jenom hromádky dřiví. Nabídneme jim pítka, v teplých dnech se rádi napijí. Jako pítko může posloužit i obyčejná miska pod květináč, do které dáme pár kamínků aby se neutopili.

Ježci nám pomáhají v regulaci plžů, na oplatku jim můžeme nabídnout hromádku větvi a suchého listí v nějakém koutu zahrady, houštinu, kde se můžou přes den schovávat. Ocení také misky s vodou na zemi, kde se napijí.

Ještěrky, slepýši, žáby – regulují hmyz a plzáky, rady se schovávají pod kameny, v pařezech stromů, pod listím, a tudíž ocení také trochu „nepořádku“ na zahradě.

Netopýři redukují hmyzí škůdce a komáry. I ten nejmenší z druhů žijících u nás druhů dokáže ulovit za jednu noc dva až tři tisíce komárů! Přes den a v zimě se ukrývají v dutinách stromů, v štěrbinách na domech, stodolách, můžeme jim nainstalovat i speciální budky.

přírodní zahrada

Velice pomůžeme zvířatům na zahradě i tím, že nebudeme používat chemické postřiky. Platí to i pro zdravý a bohatý půdní život, který je základem zdraví celé zahrady. Co je půdní život? Jsou to žížaly, bakterie, houby, prvoci, členovci, hlístice, plži a někteří obratlovci, kteří fungují v půdě v plné symbióze, udržují ji úrodnou a zdravou, a kterým chemické prostředky vadí. Nekupujme tedy ani pesticidy (insekticidy) ani herbicidy nebo fungicidy, ušetříme tak i přírodu i naši peněženku.

Nepoužíváme ani syntetická hnojiva, které také vedou k postupnímu mizení půdního života a oslabování rostlin.

Existuje mnoho způsobů, jak bychom mohli dosáhnout svého cíle, aniž bychom přistoupili k použití chemických prostředků. Konec konců naši pra- a praprarodiče žádnou chemii k dispozici neměli a přesto jejich zahrady byly zdravé a prosperovaly. Co můžeme teda používat?

Jíchy (zákvasy) z různých druhů rostlin, tak zvaných plevelů, odvary z rostlin, různé biologické přípravky (bakterie), zelené hnojení, hnojení organickými hnojivy (hnůj, drůbeží trus), prospěšné kombinace rostlin, použití lunárního kalendáře a další způsoby, o kterých budu hovořit v dalších článcích.

Dalším charakteristickým rysem přírodní zahrady je mulčování. Mulčujeme záhony, mladé stromky, keře, květinové záhony. Zabraňuje se rychlému vysychání půdy (nemusíme tolik zalévat), potlačuje se růst plevelů, předchází se vodní a větrné erozi, rozkladem organické hmoty se zlepšuje kvalita půdy. Čím můžeme mulčovat? Dobrá je štěpka (ideálně z listnatých stromů), sláma, posekaná tráva, obilné plevy, mulčovací kůra (ne tolik k ovocným stromům, protože to mírně okyseluje půdu), spadané listí, na květinové záhony se hodí štěrk nebo kačírek. Mulčujeme i zeleninové záhony- během pěstování (mezi rostlinami) a hlavně po sezoně, používáme na to štěpku a slámu.

Anglický trávník, sekaný na 5cm výšky, na přírodní zahradu nepatří. Je velmi náročný na údržbu s častým sekáním, hnojením, zaléváním a neustálým bojem s plevely, a jedním z principů přírodní zahrady je nenáročnost na údržbu. Takže vybíráme spíše takový přírodní trávník – trávu, co roste u nás v regionu, a v ní sedmikrásky, jetel, jitrocel, pampelišky (kromě toho, že pampeliška je celá jedlá a léčivá pro člověka- všechny její části, tak svými dlouhými kořeny zlepšuje kvalitu půdy – vytahuje živiny z hloubky nahoru, provzdušňuje zhutněnou půdu, a je oblíbená u opylovačů). Takový trávník nemusíme vůbec zalévat ani hnojit a ani každý rok vertikutovat, uleví se nám a našim peněženkám. Sekat nakrátko můžeme jenom cestičky a nebo místo, kde si hrají děti, na zbytku můžeme nechat narůst ten trávník o něco vyšší, ocení to opylovači, půda nebude tolik vysychat a v horkém létě bude na zahradě o pár stupňů méně. V některých koutech zahrady bychom mohli nechat růst i louku, kterou stačí posekat jednou až dvakrát do roka a posekanou trávou zamulčovat stromky.

Stříkání trávníku herbicidy vede k již zmíněnému ničení půdního života, rezidua postřiků se dostávají do podzemních vod a nakonec i k nám do jídla, a přes posekanou a odvezenou do kompostárny (a nebo i přes naše kompostéry) trávu přímou cestou do vypěstovaných potravin.

Na podzim na zahradě míváme velké množství spadaného listí, které můžeme použit ku prospěchu jak naši konkrétní zahrady, tak přírody celkově. Listová přikrývka udržuje v půdě vlahu a chrání ji před kolísáním teplot. Máme-li anglický trávník, můžeme listí shrabat a dát pod stromy a keře, postupně zetlí, půdní organizmy a bakterie z něj vytvoří úrodnou hlínu. Nebo z něj založíme kompost. Hromádky listí můžeme dát do nějakého divočejšího koutu zahrady, který neplejeme, – poslouží jako úkryt pro ježky, obojživelníky a jiné drobné živočichy. Pálení listí nedává žádný smysl, zbyde z toho jen malá hromádka popelu, do vzduchu uniká téměř všechen dusík a velká část uhlíku v podobě oxidu uhličitého nebo i jedovatého oxidu uhelnatého.

Těmto a podobným tématům se budu podrobněji věnovat v dalších příspěvcích.

Zdravá zahrada – zdravý zahradník, zdravá celá rodina smile

Věděli jste, že:
• od roku 1982 v ČR se zmenšil počet ptáků zhruba o 30%, hmyzu o 40%?
• každoročně přijdeme jenom v ČR o 21 mil. tun svrchní nejkvalitnější půdy vlivem větrné a vodní erozi a špatného hospodaření?
• každý rok přijdeme z každého hektaru až o 10 tun půdy?
• 1cm organické hmoty se tvoří celých 100let?
• půdu nelze vyrobit, ale lze jí připravit ideální podmínky?

(zdroj informace o půde – www.permakulturacs.cz)

* Pro další pomoc ptákům na zahradě třeba v zimě můžeme ponechat uschlá květenství trvalek, více info zde.